V současné době je migrační schopnost zvířat v České republice ohrožena rostoucím množstvím liniových staveb, jako jsou silnice, dálnice a železnice. Jindřiška Jelínková, ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), varuje, že rozdělování krajiny na menší části negativně ovlivňuje nejen zvířata, ale i celé ekosystémy. „Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká Jelínková. Tento problém se stává stále více aktuálním v souvislosti s plánováním nových staveb, které mohou rozporovat už tak křehkou ekologickou rovnováhu. V rozhovoru se Jelínková zaměřuje na ekologickou konektivitu, tedy průchodnost krajiny pro zvířata, a nabízí pohled na možné cesty, jak tento problém řešit.
Podle expertky se ukázalo, jak důležité je pro migraci zvířat mít volné cesty napříč krajinou. Příkladem může být los Emil, který se pokusil migrovat z Polska do Šumavy, ale byl neustále nucen čelit překážkám ve formě zástavby a silnic. Los Emil se stal symbolem pro ochranu zvířat, neboť jeho snahy o migraci byly veřejností sledovány téměř v přímém přenosu. I když to vedlo k většímu povědomí o problémech, které zvířata čelí, ukázalo to také nebezpečí, že lidé začnou považovat divoká zvířata za atraktivity a riskují jejich bezpečnost. Jelínková zdůrazňuje, že takovéto chování může mít negativní dopady na ochranu volně žijících živočichů a narušení jejich přirozeného chování.
Projekt AOPK zaměřený na zajištění migrace zvířat
AOPK v současnosti realizuje projekt, který se zaměřuje na zajištění migrační průchodnosti krajiny pro velké savce, fragmentaci říční sítě a ekologickou obnovu. Projekt trvá do konce roku 2028 a byl zahájen na sklonku loňského roku. Jelínková vysvětluje, že cílem projektu je komplexní řešení problematiky fragmentace krajiny ve třech klíčových oblastech. Prvním cílem je zajistit migrační průchodnost pro velké savce, jako jsou losi a medvědi, kteří potřebují volný prostor pro migraci. Druhým cílem je řešení fragmentace říční sítě, které je klíčové pro vodní organismy. Třetím cílem jsou návrhy opatření pro ekologickou obnovu krajiny a řešení fragmentace v kontextu elektrických vedení. Jelínková podotýká, že projekt si klade za cíl zvýšit prostupnost krajiny pro klíčové druhy ptáků, velkých savců a vodních organismů, čímž se snaží ochránit biodiverzitu a zlepšit ekologickou stabilitu krajiny.
Význam ekologické konektivity pro ochranu přírody
Ekologická konektivita je zásadní pro udržení zdravých populací zvířat. Zvířata, která nemohou migrovat, čelí riziku inbreedingu, což může vést k oslabení jejich genetické variability a zvyšuje pravděpodobnost vyhynutí. Jelínková zdůrazňuje, že zvířata potřebují prostor pro hledání potravy, páření a migraci za vhodnými klimatickými podmínkami. Když jsou populace uzavřené v malých lokalitách, ztrácejí schopnost adaptace na měnící se prostředí. Tento problém je obzvláště naléhavý v kontextu klimatických změn a urbanizace, které neustále mění krajinné struktury. V rámci projektu AOPK se plánují opatření, která by pomohla tyto bariéry překonat a zajistit, aby zvířata mohla bezpečně migrovat mezi různými lokalitami.